Stejně jako prádlo dělíme na černé a bílé, i v životě si občas počínáme obdobně.
Stejně jako naše nejoblíbenější tričko časem vybledne, blednou i naše zážitky a vzpomínky.
Stejně jako se prádlo při nešetrném zacházení zdrcne, zužují se i naše vztahy.
Pereme proto, abychom chodili v čistém, voňavém a pěkném oblečení. Ze stejných důvodů začínám i já psát tenhle blog – místo prádla však vkládám do bubnu svoji hlavu a děsím se dne, kdy se mi pračka rozbije. Nebo se na to hrozně těším… A o tomhle všem je Prádelna.
P.S. Automatku neovládám.